Naléhavá očkovací kampaň proti obrna začala v oblasti krize v Gaze

Veröffentlicht:

Von:

Gaza - Uprostřed probíhajících konfliktů v pásmu Gazy se zdravotní potřeby populace stále více zaměřují. Zástupci a organizace OSN naléhavě požadují opatření k boji proti vypuknutí dětské obrny, které primárně ovlivňuje děti ve válečném regionu. Louisa Baxter, vedoucí jednotky pohotovostního zdravotnictví Save The Children, uvedla na zasedání Rady bezpečnosti OSN, že tato nemoc může nejen ohrozit místním, ale globálním zdravotním úsilí bez okamžité prevence. Zdůraznila, že současné ohnisko, již znatelně v pásmu Gazy, je vážnou hrozbou.

Nadcházející očkovací kampaň, která má začít na konci srpna, by mohla situaci zneškodnit. Podle Baxtera se od začátku války narodilo více než 50 000 dětí a často nemá přístup k nezbytným očkováním. Šíření dětské obrny, onemocnění, které může způsobit vážnou ochrnutí a je často přenášeno kontaminovanou vodou, je obzvláště alarmující díky silně narušenému systému zdravotní péče v pásmu Gazy. Baxter varuje: „Decimovaný zdravotní systém je zcela nepřipravený na splnění této nové krize v dětské obrně.“

Jednání o příměří v Káhiře

V Káhiře se v současné době konají intenzivní jednání o možném příměří mezi Izraelem a Hamasem. Izraelský vyjednávací tým je v egyptském hlavním městě, aby našel řešení pro probíhající konflikty. Podle zpráv by se do těchto diskusí mohli zapojit američtí delegáti. Mluvčí izraelské vlády uvedl, že jednání byla v přímém spojení s obtížnými podmínkami na místě.

Ústředním tématem rozhovorů je propuštění rukojmí, které jsou ve vazbě Hamasu ve vazbě, a také poptávka po palestinských vězňů v izraelských věznicích. V neděli by jednání mohla dosáhnout bodu zlomu, pokud Hamas projeví ochotu jít do návrhů izraelské strany.

Spor mezi Izraelem a Egyptem

Ústředním bodem konfliktu je kontrola nad jižní hranicí mezi Gaza a Egyptem, kterou vyžaduje Izrael, který se označuje jako tzv. Philadelphi Corridor. Izrael se obává, že Hamas pašoval zbraně nad podzemními tunely a trvá na neustálé vojenské přítomnosti v této oblasti. Egyptský generál Izrael ZIV řekl a citoval oficiální zprávy, že mezi Izraelem a Egyptem existuje „krizová mise“, což vážně zdůrazňuje jednání.

Zprávy naznačují, že Izrael chce postavit pozorovací věže na chodbě, aby monitoroval tok pašování zbraní, ale Egypt tyto návrhy odmítá. Egyptské zdroje tvrdí, že tyto věže by znamenaly trvalou vojenskou přítomnost Izraele, a proto by mohly porušit egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu z roku 1979, která v této zóně zakazuje staniciaci vojenského vybavení. Izrael naproti tomu vidí potřebu zabránit budoucím útokům Hamasu.

Napětí by se mohlo zhoršovat, protože Hamas vyžaduje úplnou relelokaci izraelských jednotek z pásma Gazy. Podle zpráv se mezinárodní společenství obává, že kontrast mezi těmito stranami by mohl vážně ovlivnit mír v regionu. Daniel Kurtzer, bývalý americký velvyslanec v regionu, je skeptický, zda je rychlé řešení v dohledu a poznamenává, že dohoda mezi Egyptem a Izraelem je stále pravděpodobnější, zatímco možnosti dohody s Hamasem zůstávají nejisté

Obava o eskalaci v regionu

Současná situace je napjatá a mohla by vést k další eskalaci v regionu. Podle zpráv médií se jednání chystá selhat bez alternativních řešení v dohledu. Možnost, že další konfliktní aktéři, jako je Írán nebo Hizballáh, se zabývají zásahem a odvetou proti Izraeli.

Pokračující bitvy a lidské tragédie, které z toho vyplývají, objasňují, že globální komunita je nutná pro řešení, které nejen zajišťuje mír v pásmu Gazy, ale také pro zdraví ohrožených dětí. Výzva zabránit vypuknutí dětské obrny a zároveň dosažení příměří zůstává jedním z nejsložitějších úkolů v tomto kritickém období.

Politické a sociální kontexty v pásmu Gazy

pás Gazy byl po léta v závažné humanitární krizi, která se vyznačuje politickým napětím a vojenskými konflikty. Oblast je islámská organizace Hamas kontrolována od roku 2007 a je ve středu zdlouhavého konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. Tento konflikt má hluboké historické kořeny, které se vrací ke založení Izraelského státu než napětí mezi židovskými a arabskými komunitami.

Ekonomická poloha v pásmu Gazy je katastrofická. Vysoká nezaměstnanost, omezený přístup ke vzdělávacím a zdravotnickým službám, jakož i neustálý strach z násilných střetů, formují život téměř dvou milionů lidí, kteří žijí v tomto těsném pobřežním pruhu. Neustálé vojenské konflikty, včetně izraelských náletů, výrazně poškodily infrastrukturu a přivedly zdravotnický systém téměř k nulovému bodu.

Zdravotní systém a pandemie dětské obrny

Systém zdravotní péče v pásmu Gazy je vážně ovlivněn kvůli politické nestabilitě a opakovaným konfliktům. Podle ministerstva zdravotnictví palestinské autority byla zdravotní péče již před současným konfliktem vážně omezena. Péče o pacienty je ovlivněna nedostatkem léků, zdravotnického personálu a přiměřených institucí. Díky těmto okolnostem je populace obzvláště citlivá na epidemie, jako je současné vypuknutí dětské obrny.

Pokud se podíváte na šíření dětské obrny, je zásadní, aby se očkovací kampaně prováděly za takových podmínek krize. V souladu se zprávami Světové zdravotnické organizace (WHO) by současné ohnisko v Gaze mohlo nejen zvýšit míru nemoci na místě, ale také následovalo po celé Evropě a dále, když zavedené případy přicházejí do jiných zemí.

Aktuální statistika zdraví v Gaze

Současná studie UNICEF o zdravotním stavu dětí v pásmu Gazy ukazuje znepokojivé čísla: Asi 30 % dětí mladších pěti let je vážně podvyživeno a míra očkování je daleko pod globálními standardy. V oblasti, ve které více než 50 000 novorozenců nemělo přístup k základním očkováním od začátku války, tato čísla ilustrují naléhavost přijmout okamžitá opatření.

Navíc zpráva společnosti Save the Children zdůraznila, že počet potvrzených případů dětské obrny v pásmu Gazy se v posledních měsících zvýšil. To by mohlo znamenat nedostatečnou imunizaci dětí. Podle WHO se prodloužení vypuknutí COVID-19 v regionu za policí rozšiřuje, která také obsahuje zdravotní zdroje a již sužované systémy jsou dále přetíženy.