Změna Číny: Z hlavního zákazníka na nebezpečného soupeře pro Německo

Změna Číny: Z hlavního zákazníka na nebezpečného soupeře pro Německo

V posledních letech se obchodní prostředí mezi Německem a Čínou výrazně změnila. Zatímco Čína se po dlouhou dobu objevila jako důležitý kupce německých produktů, nyní se objevuje znepokojující trend: Čína by se mohla stát soupeřem německého trhu v klíčových průmyslových odvětvích.

Současný vývoj v prvním čtvrtletí roku 2024 mohl být považován za zlom v německém zahraničním průmyslu. Podle Federálního statistického úřadu USA dočasně předstihly Čínu jako nejdůležitějšího obchodního partnera v Německu. Od ledna do března činil objem obchodu se Spojenými státy 63 miliard EUR, zatímco Čína přispěla těsně pod 60 miliard EUR. Tato šoková situace vyvolává otázku, zda čelíme dočasnému jevu nebo udržitelné strukturální změně.

Rostoucí konkurence Číny

Ale pokles obchodních čísel není jediným varovným signálem. Již v roce 2023 byl vývoz do Číny pouze 0,7 miliardy eur za těmi ze Spojených států. To ukazuje na plíživou změnu, ve které má Německo stále větší potíže s tím, aby skončilo ve prospěch zákazníků jako mistryně exportu. „Největší zákazník Německa se stává jeho největším konkurentem,“ shrnuje Yanmei Xie, analytik geopolitiky. Její prohlášení odráží obavy mnoha odborníků, že Čína má znalosti a ekonomickou moc, aby mohla výrazně ovlivnit a dokonce přemístit německý trh.

Jednou z hnacích sil tohoto vývoje je strategie „Made in China 2025“ iniciovaná Xi Jinping 2015. Tato ambiciózní iniciativa si klade za cíl učinit z Pekingu do klíčových technologií, jako jsou obnovitelné energie, robotika a elektrické automobily do deseti let. K dosažení tohoto cíle se čínská vláda spoléhá na značné vládní investice a dotace. Jedním z příkladů je výrobce automobilů BYD, který každý rok dostává od státu dvě miliardy EUR, aby zvýšil jeho konkurenceschopnost.

Tlak na německý průmysl

německé společnosti již pociťují tlak, zejména v oblastech, ve kterých tradičně vykazují sílu. Podle studií se vývoz průmyslových strojů mezi lety 2013 a 2023 mírně snížil, zatímco podíl čínského trhu v této oblasti výrazně vzrostl. V automobilovém sektoru klesl podíl německého vývozu z 22,3 procenta na 20,7 procenta, zatímco Čína dohnala. Tato dramatická změna podílů na trhu by mohla výrazně změnit zůstatek v globální konkurenční aréně.

Agresivní dotační politika v Číně nejen otevírá nové perspektivy v Německu, ale nyní také naléhá na mezinárodní trhy. To je zvláště pozoruhodné, protože to může dokonce učit průmyslové giganty, jako je Amazon nebo Otto, jak ukazuje příklad online maloobchodníka TEMU, který s jeho agresivní cenovou politikou dobývá značné části trhu.

Německá vláda již má jasné známky možného obratu. Ministr ekonomiky Robert Habeck popsal zúžení trhů Čínou jako „nebezpečnou tendenci“. Politická opatření, jako je zavedení represivních sazeb do dotovaných čínských elektrických automobilů, ukazují, že EU se snaží vytvořit protiváhu k čínskému ekonomickému pokroku. Pokud neexistují žádná vzájemně přijatelná řešení.

Závislost na Číně se stále více stává tématem, a to jak na úrovni ekonomické i bezpečnostní politiky. Taková jednorázová závislost by se mohla ukázat jako choulostivá, zejména pokud si vzpomenete na geopolitické napětí, které by mohlo být spuštěno konfliktem kolem Tchaj -wanu.

Nové obchodní klima

Nejnovější vývoj ilustruje nové ekonomické klima, ve kterém musí Německo jednat. S agendou diverzifikačních vztahů s Čínou a méně závislé na jediném obchodním partnerovi německá politika reaguje na realitu, která se vyznačuje nejistotami. Mnoho společností však ukazuje vůli udržovat výměnu s Čínou, kterou dilema ilustruje: vyrovnávací akt mezi zachováním tradičních obchodních vztahů a potřebou přemístit samotné v měnícím se světě.

Zbývá vidět, jak tento vývoj z dlouhodobého hlediska ovlivní německou ekonomiku. Tlak, mezinárodně i na národní úrovni, by mohl přesunout průmysl neočekávanými směry a vymyslet nové aliance.

Abychom lépe porozuměli současnému vývoji v německém obchodu v Číně, je důležité podívat se na ekonomický kontext. V posledních letech se závislost Německa na Číně zintenzivnila, zejména v klíčových odvětvích, jako je strojní inženýrství, automobilový a chemický průmysl. Tato závislost není jen otázkou komerčních objemů, ale také přidané hodnoty. Čína se vyvinula od čistého výrobce a kupujícího německých produktů na vážného konkurenta, který samostatně nabízí inovativní produkty v mnoha odvětvích.

Výzvy byly posíleny geopolitickou situací, včetně napětí mezi USA a Čínou a účinky konfliktu Ukrajiny. Společnosti čelí pouze zvýšeným nákladům cen energie, ale také s nejistotou ve vztahu k budoucímu rozvoji trhu a stabilitě dodavatelských řetězců. Strach z vojenského konfliktu mezi Čínou a Tchaj -wanem je další hrozbou, která zatěžuje důvěru společností do budoucnosti.

Role Číny v globální ekonomice

Čína se v posledních dvou desetiletích etablovala jako jeden z hlavních aktérů globální ekonomiky. Jako druhá největší ekonomika na světě Čína nejen nesmírně rozšířila své vlastní spotřebitelské trhy, ale také výrazně ovlivnila mezinárodní obchod. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude země hrát v nadcházejících letech také ústřední roli v globálním obchodu, který se projevuje ve stále zvýšenějších obchodních vztazích s rozvíjejícími se zeměmi.

Tato dynamika růstu znamenala, že mnoho zemí, včetně Německa, je nuceno přehodnotit své obchodní strategie. Německá vláda uznává potřebu diverzifikace a prací na opatřeních ke snížení závislosti na jediném obchodním partnerovi, což také posiluje zaměření na trhy v Asii, Africe a Latinské Americe.

Statistické vhled do zahraničního obchodu

Statistická data ukazují pozoruhodnou změnu německého zahraničního obchodu. Podle federálního statistického úřadu činil německý vývoz do Číny v roce 2023 přibližně 253,1 miliardy EUR, což ukazuje, že lidová republika po léta působila jako klíčový trh. V prvních šesti měsících roku 2024 však Německo vyvedlo více do Polska, což ilustruje měnící se obchodní proudy.

Tato čísla nejen ilustrují pokles vývozu do Číny, ale také růst alternativních trhů. S ohledem na globální ekonomickou situaci a agresivní dotační politiku v Číně bude pro německou ekonomiku zásadní vyrovnat své strategie a rozvíjet udržitelné obchodní vztahy.

V souhrnu lze říci, že změny v německém zahraničním obchodu s Čínou vyžadují reaktivní strategii v rychle se měnícím globálním ekonomickém prostředí. Společnost a vláda jsou povinny čelit výzvám, které tato nová soutěž přináší.