Klimatické finance: Merz je kritizován – Německo plýtvá slovem!

Klimatické finance: Merz je kritizován – Německo plýtvá slovem!

Mezinárodní klimatická krize vyžaduje naléhavost, ale Německo zaostává za očekáváním v oblasti financování klimatu. Kancléř Friedrich Merz (CDU) na přípravném summitu pro klimatickou konferenci v Belému neuvedl konkrétní čísla o finančních příspěvcích na opatření na ochranu klimatu. Silný signál vypadal jinak, protože Merz nedokázal přijmout závazné závazky vůči zařízení Tropical Forest Forever Facility (TFFF) a globálnímu financování klimatu, jako např. fr.de hlášeno. Zde vstupuje do hry Greenpeace a kritizuje promarněnou příležitost dát silný startovací signál pro nadcházející jednání s jasným finančním závazkem.

Ambiciózní německé cíle v oblasti klimatu, které byly formulovány na summitu G7 v roce 2021 pod vedením Angely Merkelové, počítají s ročními částkami na financování klimatu ve výši přibližně šesti miliard eur. Současné odhady iniciativy „German Climate Financing“ však ukazují, že tyto prostředky nepřesáhnou 5,3 miliardy eur v roce 2023 a jsou sníženy na maximálně pět miliard eur pro rok 2026. Jan Kowalzig z Oxfamu vyvolává obavy, že takové snížení by mohlo ohrozit důvěru mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi s nízkými příjmy.

Ochrana klimatu jako boj s chudobou

Spolkový ministr pro rozvoj Reem Alabali Radovan (SPD) zdůrazňuje, že ochrana klimatu je úzce spojena s bojem proti chudobě. Účinky změny klimatu jsou ničivé zejména pro chudší obyvatelstvo, jak dokládají škody způsobené hurikánem Melissa. Podle ní by investice do obnovitelných energií mohly zajistit nejen ekonomickou prosperitu, ale také posílit konkurenceschopnost Německa.

Situace není jen národní výzvou, ale zapadá i do mezinárodního kontextu. Podle Pařížské dohody by mělo být globální zvýšení teploty omezeno na méně než 2 °C s cílem pokud možno nepřesáhnout 1,5 °C. To vyžaduje komplexní adaptační opatření a posílení odolnosti vůči důsledkům změny klimatu. Podle Iniciativy pro klimatickou politiku jsou na ochranu klimatu do roku 2030 zapotřebí odhadované roční investice ve výši 8 000 miliard dolarů. Velkou část těchto peněz mají získat rozvojové a rozvíjející se země, které mají často velmi málo vlastních zdrojů.

Vybudovat nebo ztratit důvěru?

Sliby průmyslových zemí finančně podporovat rozvojové a rozvíjející se země pocházejí z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992 a článku 9 Pařížské dohody. Již v roce 2009 byl na klimatické konferenci v Kodani stanoven cíl financování ve výši 100 miliard amerických dolarů ročně do roku 2020, který byl v roce 2015 v Paříži prodloužen až do roku 2025. Přesto se tohoto cíle podařilo dosáhnout až v roce 2022, což vážně ovlivnilo důvěru v mezinárodní financování klimatu v těchto zemích. „Nový kolektivní kvantifikovaný cíl“ (NCQG) je v současné době projednáván na klimatické konferenci v Baku v roce 2024 (COP 29), jejímž cílem je do roku 2035 zdvojnásobit platby na 300 miliard dolarů ročně.

Čas se krátí a odborníci jako Martin Kaiser z Greenpeace požadují od společnosti Merz jasné finanční závazky do doby konání konference. Jinak by Německo mohlo ohrozit svou mezinárodní pověst spolehlivého partnera v ochraně klimatu. V souladu se Strategií udržitelného financování EU, jejímž cílem je směřovat finanční prostředky do projektů šetrnějších k životnímu prostředí, musí být kurz nastaven již nyní.