EU se dohodla na klimatickém cíli do roku 2040: Jsme připraveni na změnu?
Státy EU se dohodnou na klimatických cílech pro rok 2040, sníží skleníkové plyny o 90 % a rozhodnou o výjimkách. Světová konference o klimatu začíná 10. listopadu.

EU se dohodla na klimatickém cíli do roku 2040: Jsme připraveni na změnu?
Diskuze o ochraně klimatu v Evropské unii vstupuje do dalšího kola. Dne 6. listopadu 2025 se státy EU dohodly na novém klimatickém cíli pro rok 2040, který bude základem pro budoucí snahy o snižování emisí skleníkových plynů. Tento cíl počítá se snížením emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990, i když nákupem klimatických kreditů ve třetích zemích lze do roku 2031 počítat až o 5 procentních bodů, což znamená, že efektivní snížení emisí v EU by bylo 85 procent. Základ této dohody byl položen těsně před velkou globální konferencí o klimatu, která začala 10. listopadu v Brazílii, a EU je proto pod tlakem, aby jasně definovala a prosazovala své cíle. Nachrichtenleicht uvádí, že Evropská komise původně požadovala přísnější opatření, ale ta se setkala s odporem.
Ústředním prvkem dohody jsou odložená nová pravidla pro budovy a dopravu, která se posunou o rok. Země EU by navíc neměly mít povinnost samy dosáhnout plných 90 procent. Místo toho existuje možnost financování projektů ochrany klimatu v zahraničí, které mohou zahrnovat instalaci systémů větrné a solární energie a také projekty zalesňování v zemích, jako je Afrika nebo Asie. Ekologové však vyjádřili obavy, protože takové projekty nejsou vždy považovány za ekologické a může být obtížné je ověřit. Průmysl v EU na druhé straně vidí nové klimatické cíle jako první krok k nalezení rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a ekonomickými zájmy.
Výzvy a reakce
Dohody nebylo dosaženo lehce, některé země EU vyjádřily obavy z rostoucích nákladů na palivo a vytápění, které by nové klimatické cíle mohly potenciálně přinést. Tato diskuse vedla k určité podpoře dohody, ale pohled v rámci EU zůstává rozdělený. Některé země, včetně Nizozemska, Španělska a Švédska, požadují ambicióznější cíle v oblasti klimatu a prosazují větší podíly klimatických kreditů ze třetích zemí na kompenzaci emisí. Jednání ještě nebyla dokončena, protože k tomuto klimatickému cíli pro rok 2040 se musí vyjádřit i Evropský parlament.
Obchodování s emisemi pro odvětví dopravy a stavebnictví nebude zahájeno dříve než v roce 2028, což zemím poskytne čas na přizpůsobení se novým požadavkům. Rozhodnutí odrážejí kompromis, který zohledňuje ekologické i ekonomické výzvy, které musí členské státy EU v současnosti překonat. Vzhledem k tomuto vývoji se teprve uvidí, zda bude mít nový cíl dopad, nebo bude nadále převládat skepse a požadavky na ambicióznější opatření.
Jak se různí aktéři v rámci EU přizpůsobí těmto novým klimatickým cílům, zůstává vzrušující. Jedna věc je jistá: tlak na členské státy a zejména na německé politiky, aby do roku 2040 dosáhli ambiciózních klimatických cílů, je obrovský. Tagesschau shrnuje, že stále budou existovat problémy s implementací a monitorováním stanovených cílů, zatímco se všichni podíváme na výsledky Světové konference o klimatu v Brazílii.