Klimatická krize v Černém lese: Jeleni ohrožují les a naše klima!

Klimatická krize v Černém lese: Jeleni ohrožují les a naše klima!

V hlubokých lesích Černého lesa, přesněji v jelení rezervaci u Schluchsee, cedule ukazují na poplach. Stav stromů je znepokojující; mnoho z nich je vážně poškozeno a potomci téměř nedorůstají. Těžké to mají zejména smrky, které v současné klimatické krizi nejsou dlouhověké. Za toto trápení je zodpovědná spárkatá zvěř, zejména jeleni, srnci a divoká prasata. Nová MDR-Wissen uvádí, že odstřel jelenů v Německu vzrostl z 632 000 od roku 1970 na působivých 1 286 000 v roce 2020.

Tato vysoká hustota zvěře znamená, že opětovný růst stromů je silně omezen. I když by oplocení a ochranné kryty pro mladé stromky teoreticky mohly pomoci, tato opatření jsou často příliš drahá. Podle Ekologického mysliveckého spolku činí náklady na zalesňování s klasickými loveckými pronájmy přes 17 000 eur na hektar. Pokud však úspěšně zvládnete hustotu zvěře a využijete přirozenou obnovu, tyto náklady klesnou na pouhých 2000 eur na hektar.

Lesní oblast v ohrožení

V Severním Porýní-Vestfálsku již bylo zasaženo 350 000 hektarů lesní plochy a odhadované finanční náklady pro vlastníky lesů dosahují přibližně 1,5 miliardy eur. Aby se zabránilo úbytku, je bezpodmínečně nutná přirozená regenerace, ale ta je možná pouze u adaptovaných divokých populací. V Bavorsku zákon o myslivosti vyžaduje, aby lov umožňoval přirozenou obnovu bez dalších ochranných opatření. Pohled na aktuální lesnické zprávy však ukazuje alarmující čísla: pouze 4 % zkoumaných oblastí má příznivou úroveň procházení.

Obzvláště problematické je, že více než 50 % požadovaných smíšených druhů stromů je sežráno z dorůstající směsi druhů stromů. Tato okolnost je v rozporu s cíli udržitelného lesního hospodářství, které naléhavě spoléhá na smíšené a listnaté lesy. Smíšené lesy jsou nejen odolnější vůči klimatickým změnám, ale nabízejí také různé ekosystémové služby – od doplňování podzemní vody po ukládání uhlíku.

Role myslivecké praxe

Zajímavým přístupem ke zlepšení situace je změna samotné myslivecké praxe. Návrhy na optimalizaci zahrnují mimo jiné revizi a přizpůsobení loveckých předpisů ze strany spolkových zemí, omezení krmných praktik a provádění efektivních mobilních lovů v zimě. Tyto mobilní lovy by mohly pomoci upravit populace zvěře, aniž by to ovlivnilo velikost populace.

Další pozornost je věnována motivaci myslivců měnit své postupy podle požadavků obnovy lesa. Doktorský projekt na Braniborské technické univerzitě by k tomu mohl poskytnout důležité poznatky. Zkoumá, jaká opatření jsou nezbytná k motivaci myslivců a jaký mají různé způsoby lovu dlouhodobý dopad na rozvoj lesů. Zvláštní pozornost je věnována ekonomickým aspektům s cílem posoudit přínosy udržitelného lovu jak pro lesnictví, tak pro ekosystémy. Toto doktorandské stipendium trvá do září 2027 a mohlo by poskytnout cenný impuls pro budoucí změny v lesním hospodářství, které budou přínosem jak pro lesy, tak pro ochranu klimatu.

Situace je vážná a prosté „byznys jako obvykle“ nepomůže, pokud chceme zachovat naše lesy a s nimi cenné zásoby CO2. Je čas jednat!