Vláda ruší kvóty na e-petrolej: překážka v ochraně klimatu!

Vláda ruší kvóty na e-petrolej: překážka v ochraně klimatu!

Letecký průmysl pociťuje vítr změn a nejde jen o vzestup nových leteckých společností nebo letových tras. Jde spíše o ústřední otázku dekarbonizace: Jak lze leteckou dopravu učinit šetrnější ke klimatu? Ale bylo to přesně v této důležité fázi, kdy se federální vláda rozhodla odstranit zásadní požadavek na kvóty pro kerosin šetrný ke klimatu, známý také jako power-to-liquid (PtL). Tato opatření by měla ve skutečnosti vstoupit v platnost v roce 2026 a postupně se zvyšovat až do roku 2030, což by mělo vést k oživení trhu a využití zhruba 200 000 tun e-petroleje v Německu.

Nyní je ale vše pozastaveno: původní plán dvou miliard eur na výstavbu nových systémů PtL byl výrazně snížen na 100 milionů eur. To by mohlo nejen ohrozit rychlý rozvoj fungujícího trhu s e-petrolejem v Německu, ale také bránit dlouhodobým investicím do této technologie. Federální vláda zcela odstranila národní kvótu e-kerosenu z federálního zákona o kontrole imisí (BImSchG), což vyvolává znepokojení mnoha odborníků, protože hrozí, že letecký průmysl dostane do konkurenční nevýhody, jako je [Focus].

Krok zpět v přechodu dopravy?

Ekologické skupiny jsou znepokojeny a srovnávají rozhodnutí s krokem zpět v dekarbonizaci letecké dopravy. Jürgen Resch, spolkový ředitel German Environmental Aid (DUH), vyjadřuje obavy z dopadů zrušení kvóty PtL a popisuje to jako překážku pro nárůst e-petroleje. Kvóta ve skutečnosti původně počítala s pevným podílem paliv na bázi elektřiny v letectví s cílem dlouhodobě snížit emise CO2. Toto opatření by bylo obzvláště důležité, protože podle pokynů EU musí letectví od roku 2030 používat alespoň 1,2 % syntetického petroleje s cílem 35 % do roku 2050.

Současné vysoké výrobní náklady na e-petrolej a přísné předpisy dosud ztěžovaly ekonomickou implementaci. Náklady na e-paliva jsou v současnosti zhruba čtyřikrát až pětkrát vyšší než náklady na běžný petrolej. Odborníci proto volají po mezinárodní spolupráci na podporu nákladově efektivních výrobních procesů – protože bez fungující tržní struktury bude v oblasti technologií šetrných ke klimatu jen malý pokrok. Souběžně s těmito diskusemi se také diskutuje o možnosti kvóty na vodík a e-paliva pro silniční dopravu, což způsobuje další zmatky.

Globální pohled na e-paliva

V mezinárodním srovnání Německo zaostává, pokud jde o inovativní projekty e-fuel. Evropské země oznámily celkem více než 100 pilotních a komerčních projektů e-fuel, přičemž celosvětově je plánováno více než 150 takových projektů. Zdůrazňuje se, že navzdory problémům jsou e-paliva zásadní pro dekarbonizaci, zejména v letecké a námořní dopravě. Vývoj ve výrobě a obnovitelných energiích by mohl mít za následek výrazné snížení nákladů do roku 2030 díky technologickým zlepšením.

Jaké jsou další kroky? Letecký průmysl je pod tlakem směřovat k rychlejším a ekologičtějším řešením, protože veřejné mínění je vůči těmto otázkám stále citlivější. Letecká letadla a další zúčastněné strany musí zůstat ostražití, aby nezůstali pozadu. Jak vláda najde rovnováhu mezi ekonomickými zájmy a nezbytnými ekologickými opatřeními, se teprve uvidí. Čas je důležitý a velký byznys „zeleného létání“ je třeba řešit.

Stručně řečeno, odstranění kvóty na elektronický petrolej představuje pro letecký průmysl velké problémy. Čím rychleji je nalezeno řešení, tím je pravděpodobnější, že letectví zažije skutečnou pozitivní změnu. Debata o syntetických palivech tedy zdaleka nekončí a příštích pár měsíců bude rozhodujících.