COP30 v Brazílii: Evropské klimatické cíle v krizi!

COP30 v Brazílii: Evropské klimatické cíle v krizi!

Pod tlakem globálních výzev se svět schází na 30. Světovou klimatickou konferenci COP30 v Brazílii, která v těchto dnech vyvolává rozruch. [ZDF] uvádí, že konference by mohla stanovit rozhodující kurz pro mezinárodní ochranu klimatu, zatímco geopolitický rámec se rychle mění. Tradiční aktéři klimatické politiky, jako jsou USA a Evropa, stále více ztrácejí vliv a čelí novým výzvám.

S USA pod vedením Joea Bidena, které zahájily miliardový finanční program pro iniciativy na ochranu klimatu, vnitřní znaky ukazují na změnu. Zůstává ale stín Trumpovy administrativy, která ustoupila od klimatických opatření a odstranila viditelnost termínu „změna klimatu“ z oficiálních dokumentů. V důsledku toho dochází k alarmující erozi národních a mezinárodních závazků v boji proti změně klimatu.

Role Evropy v ochraně klimatu

Situace v Evropě není o nic méně náročná. Podle [Engineer] panuje kolem Zelené dohody vnitřní napětí, které je stále více napadáno konzervativními silami v Evropském parlamentu. To je vyjádřeno mimo jiné ve výzvách ke zvýšení bezplatných práv na znečištění pro průmysl. Zejména Německo a Francie chtějí odložit realizaci klíčových klimatických cílů – což je krok, který by mohl poškodit klimatickou politiku kontinentu.

Na COP30 budou státy EU požadovat ambiciózní snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040, i když to bude mezinárodními dohodami podpořeno jen částečně. Termín pro předložení nových národních klimatických příspěvků (NDC) do roku 2035 zmeškaly dvě třetiny signatářů Pařížské dohody, včetně EU. Tato selhání vyvolávají otázky ohledně pokroku, který Niklas Höhne z New Climate Institute vidí, ale vnímá jej jako slabý ve vnímání oficiálních závazků.

Globální perspektivy a výzvy

V době, kdy USA zvyšují svůj ústup od ochrany klimatu, se klimatická politika stále více dostává do centra pozornosti bezpečnostní politiky. Spolkový ministr zahraničí Johann Wadephul zdůrazňuje význam této politické dimenze jako nezbytného diplomatického nástroje. Zdůrazňuje také, že je třeba zachovat konkurenceschopnost a technologické vedení Německa, aby bylo do roku 2045 dosaženo klimatické neutrality.

Čína se naopak prezentuje jako významný hráč na poli obnovitelných energií. Více než 80 % solárních článků a 75 % baterií na trhu již pochází z Číny, což pro evropské automobilové společnosti představuje skutečné konkurenční výzvy. Nadále je podporována expanze fotovoltaiky a větrné energie, což ovlivňuje globální technologické změny a naše vlastní ekonomické ambice.

Vyjednavači v Belému i na mezinárodní úrovni považují COP30 za příležitost formulovat nové závazné závazky. Zatímco naděje na pokrok jsou vyjádřeny – zejména Artur Runge-Metzger a Carolin Friedemann – zůstává nebezpečí, že ekonomické zájmy zasáhnou jako zpomalující faktor do debaty o klimatu.

Současná dynamika mezinárodní ochrany klimatu celkově ukazuje, že všechny národy jsou vyzvány, aby převzaly odpovědnost a pokračovaly v dialogu o nezbytných opatřeních. Povyk kolem klimatických cílů, implementace a technologických inovací zůstává vzrušující a teprve se uvidí, zda a jak budou učiněna opatření pro budoucí generace.