Klimatická krize ohrožuje mír: Německá armáda je pevně v centru pozornosti!

Klimatická krize ohrožuje mír: Německá armáda je pevně v centru pozornosti!

Klimatická krize již není vzdáleným scénářem hrozby, ale představuje naléhavou realitu, která ohrožuje celosvětovou bezpečnost v dříve neznámém rozsahu. Podle Přátel přírody je jasné, že narůstající počet slabých a křehkých států vede nejen k sociálním rozkolům, ale také k lítým distribučním bojům a možným konfliktům. Selhání ochrany klimatu neponechává žádné přání z hlediska jasnosti: nebezpečí, že se svět v budoucnu ponoří do klimatických válek, je až příliš reálné.

Vojenské výdaje v Německu aktuálně dosahují pěti procent hrubého domácího produktu, což odpovídá 220 miliardám eur. Prognózy naznačují, že by tyto výdaje mohly během několika let vzrůst na zhruba 250 miliard eur. Je ironií, že tyto prostředky jsou mobilizovány v době, kdy geopolitiku stále více utvářejí hrozby související s klimatem. Jak tání permafrostu nebo přibývají přírodní katastrofy, důsledky klimatické krize jsou geograficky nespravedlivě rozloženy, což zvyšuje pravděpodobnost násilného konfliktu mezi bohatými a těžce postiženými regiony.

Změna klimatu jako vojenské dilema

Dalším alarmujícím bodem je, že samotný vojenský sektor je jedním z největších přispěvatelů k emisím CO₂. Podle odhadů armáda vypouští asi 5,5 procenta všech globálních emisí CO₂. Výzkumník v oblasti klimatu a bezpečnosti Hans Holzinger zdůrazňuje, že vojenské zpravodajství o emisích skleníkových plynů do značné míry podléhá utajení. NATO například v roce 2021 vypustilo téměř 200 milionů tun CO₂ a toto číslo by se do konce desetiletí mohlo zvýšit na téměř 300 milionů tun ročně.

Vzhledem k tomu, že zbrojní projekty a dohody o vojenské spolupráci stále nabývají na významu, bude to často na úkor životního prostředí. Plány obranné suverenity EU s rozpočtem 800 miliard eur by samy mohly vygenerovat přibližně 150 milionů tun CO₂e. To odpovídá ročním emisím Nizozemska nebo kombinovaným emisím Rakouska, Irska a Finska.

Distribuce zdrojů a budoucí konflikty

Nerovnoměrné rozložení dopadů změny klimatu přispívá k nezanedbatelnému riziku nárůstu vnitřních konfliktů. Zvláště ohrožené jsou méně odolné regiony, zejména v Africe. Změna klimatu ohrožuje živobytí 1,6 miliardy lidí v Africe – skupiny, která se podílí na pouhých čtyřech procentech globálních emisí CO₂. Tyto dynamické změny však vytvářejí napětí a pohyby uprchlíků, které ovlivňují bezpečnost nejen v postižených zemích, ale také ve velkých ekonomických zemích, jako je Německo.

Mnichovská bezpečnostní konference má téma klimatických změn na programu již několik let a ukazuje tak rostoucí geopolitickou relevanci klimatického vývoje. Vzhledem k tomu, že 80 procent personálu mírových sil OSN je rozmístěno v zemích vážně postižených změnou klimatu, úzká souvislost mezi opatřeními v oblasti klimatu a globální bezpečností je stále jasnější. Potřeba nalézt integrovaná opatření k řešení těchto problémů je zásadní pro úspěšné provádění jak humanitárních, tak bezpečnostních programů.

Ve světě charakterizovaném neustálými krizemi zůstává jedna věc jasná: silná interakce mezi klimatem a konflikty má rozhodující vliv na mezinárodní politiku. Přehodnocení bezpečnostní a klimatické politiky je nezbytné pro dosažení souladu mezi mírem a udržitelností, jak výstižně popisuje historička životního prostředí Verena Winiwarter: "Není mír bez udržitelnosti. Žádná udržitelnost bez míru." Ale cesta tam je plná překážek a vyžaduje globální úsilí a lepší řízení zdrojů.