Ochrana klimatu v ohrožení: Federální vláda zpomaluje energetický přechod!

Ochrana klimatu v ohrožení: Federální vláda zpomaluje energetický přechod!

V dnešní diskusi o klimatické spravedlnosti vystupuje Brazílie jako symbol rozporu mezi záměrem a činem. Zatímco země na světovém klimatickém summitu prosazuje plán, který má jít příkladem v amazonském regionu, zároveň se posouvá kupředu rozvoj nových nalezišť ropy a zemního plynu. Tato dvojí agenda se odráží i ve slovech Carolin Dähling z energetického družstva Green Planet Energy, která klade důraz na enormní růst obnovitelných energií a zároveň do fosilní infrastruktury proudí rekordní investice. Dähling říká, že chyba není jen na individuální úrovni, ale je hluboce zakořeněna v globálním ekonomickém systému, který staví ekologický růst za neomezené finanční cíle. Klimatický reportér uvádí, že skutečné následné náklady fosilních energií se adekvátně neodrážejí v cenách, a v důsledku toho zůstává jejich využití atraktivní.

Podle Dählinga je pro zvládnutí výzev klimatické krize nezbytná řada opatření. Plánované dotace pro elektrárny na fosilní zemní plyn s kapacitou 20 000 megawattů posilují stávající struktury poškozující klima. To by se mohlo ukázat jako překážka energetického přechodu, vzhledem k tomu, že tato politika porušuje vlastní cíle federální vlády v oblasti klimatu. Z tohoto důvodu Green Planet Energy podala stížnost k Evropské komisi, protože plánovaná podpora porušuje evropské soutěžní právo. Klimatický reportér zdůrazňuje, že Německo nyní potřebuje rychle jednat, aby skutečně pokročilo v energetické transformaci.

Politické výzvy a vyhlídky do budoucna

V souvislosti s evropskou klimatickou politikou se usilovalo o 90procentní cíl snížení CO2 do roku 2040, ale cíle byly výrazně oslabeny. Dähling vyjadřuje obavy z odložení data zahájení nového obchodování s emisemi na rok 2028, což vytváří nejistotu. Obchodování s emisemi je považováno za klíčový nástroj ochrany klimatu a jeho opožděné zavedení by mohlo mít dlouhodobé negativní dopady. Obává se také, že z cíleného 85procentního snížení CO2 v Evropě dojde pouze ke skutečným úsporám. Klimatický reportér zdůrazňuje, že ochrana klimatu také hraje klíčovou roli v růstu zelených technologií v Německu.

Pro aktuálnost této debaty je relevantní i geopolitická situace, protože Čína se stále více prosazuje do vedoucí role čistého průmyslu. Zatímco Evropa zaostává kvůli oslabené politice ochrany klimatu, Bundestag schválil nový zákon o podzemním skladování oxidu uhličitého (CCS). Dähling však varuje, že CCS je riskantní a nákladná technologie, která by neměla být považována za primární řešení. Zdůrazňuje potřebu jasné energetické transformace a rychlého rozšíření obnovitelných energií.