Ochrana klimatu v ohrožení: Asociace volají po přerozdělení 500 miliard eur!

Ochrana klimatu v ohrožení: Asociace volají po přerozdělení 500 miliard eur!

S ohledem na budoucí výzvy v Německu je nakládání se zvláštním majetkem spolkové vlády stále důležitější. Dne 12. listopadu 2025 žádají ekologické a sociální asociace i svaz ver.di, aby byly tyto prostředky použity speciálně na budoucí investice a ekologickou transformaci. Iniciativa vedená aliancí Climate Alliance kritizuje současný vládní návrh rozpočtu na rok 2026 jako nedostatečný a neprospěšný pro ochranu klimatu.

Ve společném prohlášení asociace poukazují na to, že působivý speciální fond ve výši 500 miliard eur by měl být použit na infrastrukturní projekty a klimatickou neutralitu. Stefanie Langkamp z Climate Alliance zdůrazňuje, že finanční prostředky musí plynout do infrastruktury šetrné ke klimatu. „Musíme upřednostňovat čistou energii a ochranu zranitelných lidí,“ říká.

Fosilní projekty ohrožují klimatické cíle

Alarmující jsou především plány Unie a SPD investovat miliardy do projektů fosilních paliv, které by podle asociací mohly ohrozit potřebnou ochranu klimatu. Expertka WWF na klima Viviane Raddatzová zdůrazňuje, že financování fosilních projektů prostřednictvím speciálního fondu je z hlediska klimatické politiky nesprávné a právně sporné. Kritici se shodují: Odklon od této strategie je nezbytný pro dosažení klimatických cílů.

Christine Behle z ver.di také vyjadřuje znepokojení nad nedostatky ve veřejné dopravě a požaduje více finančních prostředků pro obce, aby mohly nabízet lepší služby. Michael Groß, prezident spolkového svazu AWO, zároveň upozorňuje na nedodělky rekonstrukcí v sociální infrastruktuře. Poukazuje na to, že více než polovina středisek denní péče musí být renovována, aby byla energeticky účinná a klimaticky neutrální, což zvyšuje tlak jednat.

K čemu speciální fond slouží?

Za požadavkem asociací jsou zprávy, které se zabývají financováním opatření na ochranu klimatu i rozšiřováním místní hromadné dopravy a rekonstrukcí v sociálních ústavech. Pokud se tyto výzvy nevyřeší, německá sociální a environmentální infrastruktura by mohla ohrozit domácí politickou stabilitu.

V konečném důsledku jde o politiku orientovanou na budoucnost, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí a sociální spravedlnost. Otázkou zůstává: Učiní federální vláda naléhavě potřebné kroky, aby učinila spravedlnost jak pro životní prostředí, tak pro občany?