Změna klimatu 2026: požadavky na skutečnou spravedlnost a poctivost!

Změna klimatu 2026: požadavky na skutečnou spravedlnost a poctivost!

Jaká jsou vánoční přání klimatických aktivistů? U příležitosti nadcházejícího svátečního období zveřejnilo hnutí Fridays for Future 21. prosince seznam naléhavých přání. Obsahuje základní požadavky, jako je zákaz těžby plynu u Borkumu a všeobecné vyřazení fosilních paliv. Důraz je kladen také na potřebu skutečné klimatické spravedlnosti a převzetí odpovědnosti za budoucí generace. Tyto body rozšiřují diskusi, která byla dosud zřídka na pořadu jednání o klimatické politice federální vlády pod vedením kancléře Friedricha Merze (CDU), as [fr.de](https://www.fr.de/politik/klimapolitik-2026-ein-wunschschein-mehr-ehrlichkeit-und-weniger-populismus-zr-59 reports.4html)

Situace je alarmující: Podle předpovědi OSN směřuje svět ke globálnímu oteplení o 2,8 stupně do konce století a očekává se, že cíl 1,5 stupně nebude během příští dekády splněn. Experti jako Niklas Höhne z NewClimate Institute a Claudia Kemfert z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) volají po větší poctivosti a méně populismu v klimatické politice a také po zrušení ekologicky škodlivých dotací, jako je privilegium služebního auta a privilegia na naftu. Kromě toho je navrženo dlouhodobě plánovatelné zvýšení cen CO₂ s cílem konkrétně podpořit sociálně znevýhodněné domácnosti a podpořit společnosti, které chtějí provozovat provoz bez emisí CO₂.

Věda jako průvodce

Aby bylo možné konkrétně řešit problémy související se změnou klimatu, hrají klíčovou roli vědecké studie. Současná modelová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu (PIK) analyzovala účinky cen CO₂ s přerozdělováním. Tento výzkumný projekt ukazuje, že globálně jednotná nebo diferencovaná cena CO₂ v kombinaci s finančními náhradami pro chudší země by mohla mít pozitivní dopady na klima a ekonomickou nerovnost. Spoluautor studie Simon Feint zdůrazňuje, že náklady spojené se změnou klimatu výrazněji postihují zejména chudší vrstvy populace. Příjmy z cen CO₂ by mohly být použity ke zmírnění zátěže těchto skupin, aby se zvýšila sociální akceptace účinné klimatické politiky, jak vysvětluje [deutschesklimaportal.de](https://www.deutschesklimaportal.de/SharedDocs/Kurzmeldeen/DE/PIK/2025/PIK_Klimapolitik_weltweit_24.2

Kromě toho nová studie zadaná Federální agenturou pro životní prostředí (UBA) zkoumala, jak rostoucí ceny energie ovlivňují poptávku po energii a které aspekty klimatické politiky by se měly celkově zlepšit. Analýza ukazuje, že vládou stanovené části cen energií, jako jsou daně a síťové poplatky, jsou klíčové pro snižování emisí skleníkových plynů. Tato opatření by mohla umožnit významné úspory, zejména ve stavebnictví, dopravě a průmyslu. Zdůrazněna je také potřeba chránit nízkopříjmové domácnosti před negativními dopady vysokých cen energií.

Ochrana klimatu jako úkol pro celou společnost

V diskuzi o budoucnosti německé klimatické politiky je jasné, že účinná ochrana klimatu vyžaduje více než jen stanovování cen CO₂. Komplexní přístup by mohl konečně učinit německé cíle v oblasti klimatu dosažitelnými. Jedná se mimo jiné o reformu státem určovaných složek cen energií a elektřiny i rozšiřování infrastruktury a cílenou pomoc nízkopříjmovým domácnostem s cílem vyhnout se sociální nouzi. Takový přístup je nezbytný pro efektivní řešení výzev klimatické krize a zároveň pro udržení sociální soudržnosti, jak uvádí umweltbundesamt.de.