Lov se mění: Jak Bádensko-Württembersko spojuje divokou zvěř a ochranu přírody

Lov se mění: Jak Bádensko-Württembersko spojuje divokou zvěř a ochranu přírody

Diskuze o myslivosti v Bádensku-Württembersku dostává nové dimenze. V současné době je v této zemi kolem 51 000 myslivců, kteří do lesa chodí nejen z loveckých důvodů. Jak uvádí tagesschau.de, zájem o lovecké lístky díky ochraně přírody roste. Obraz lovce se změnil; Dnes se považují za strážce rovnováhy mezi zvěří a lesem.

Kritickým pozorováním je ale také lov. Opakovaně je kritizováno, že je zastaralý a že ne každý myslivec má dostatečné dovednosti, aby převzal odpovědnost za populaci volně žijících zvířat. Současný řízený hon ve Waldkirchu, při kterém 140 lovců plánuje zabít 40 zvířat, vyvolává otázku, zda by se takto mělo v naší době řešit přemnožení. Pohled na inovativní řešení by zde mohl být nápomocný.

Myslivost jako součást ochrany přírody

Alexander Held, myslivec a lesní vědec, ve svých poznámkách zdůrazňuje, že lov má nejen ekonomický aspekt, ale také rozhodujícím způsobem přispívá k ochraně přírody. Zákon o lovu a ochraně přírody (JWMG) v Bádensku-Württembersku má za cíl sladit sociální, ekonomické a ekologické zájmy s populacemi volně žijících zvířat. Divoká zvířata, jako jsou jezevci, mývalové a lišky, se stále častěji vyskytují v městských oblastech, kde je populace často desetkrát vyšší než ve venkovských lesích.

S cílem zmírnit konflikty mezi lidmi a divokými zvířaty podnikají městští lovci jako Frank Beutelspacher opatření tím, že nastraží pasti a přijmou odstrašující opatření. Zejména ve Stuttgartu způsobuje Dachsburg velké škody, což ukazuje, že interakce mezi přírodou a lidmi neprobíhá vždy hladce.

Spor o zóny bez lovu

Dalším žhavým tématem debaty je rozšiřování zón bez lovu, které lze pozorovat v Národním parku Černý les, kde již není lov povolen od roku 2019. Správci divoké přírody hlásí, že v této zóně nedochází k přemnožení, ale to místní obyvatele příliš neuklidňuje. Obávají se škod, které by mohla způsobit rostoucí populace zvířat. Zjišťují, že stromy v národním parku dorůstají i bez lovu, zatímco les se zároveň mění.

Do diskuse se zapojuje i organizace na ochranu zvířat PETA, která tvrdí, že cíle myslivosti nelze skloubit s ochranou přírody. Obhajuje kastraci jako alternativní metodu regulace populací volně žijících živočichů. K utváření vztahu mezi lidmi a přírodou jsou proto zapotřebí koordinovaná opatření a šíření informací.

Závěrem lze říci, že lov v Bádensku-Württembersku zůstává složitou problematikou. Těžko se hledá rovnováha mezi tradicí a moderními nároky na ochranu přírody. Bude vzrušující sledovat, jak se v následujících letech vyvine právní a sociální prostředí pro lov a zacházení s volně žijícími zvířaty.